Očekávám že...

Očekávám že...
- Můj manžel bude bohatý jako Bill Gates, vypadat jako Brad Pitt, udatný jako Aragorn z pána prstenů a naše láska bude tak dokonalá jako z hříšného tance
- Budu mít ty najkrásnější a nejdokonalejší děti, tak jak je chci já
- VŠ titul si udělám i když jsem uplně blbá
- Budu mít skvěle placenou práci, kde toho nebudu moc dělat, budu vlastním šéfem a pracovní doba bude tak maximálně 3 hodiny denně
- Budu na lidi kolem sebe protivná a oni mi za to skočí k nohám
- Koupím si salám za 3 koruny a bude v něm 100% masa
- Nebudu muset cvičit a přesto budu hubená
- Vrásky se mi začnou dělat až budu mít tak 4 vnoučata (samozřejmě naprosto perfektní)
- Oblečení co nosím teď ve 20 budu moci nosit i v 50

HAHA, dobrá pohádka že jo? :-D
(no jo dobrá, to s tím titulem je možná pravda :-D)

Dříve jsem si myslela, že největším problémem českého lidu je závist. Omyl , největší problem je to, že očekáváme dokonalé výsledky bez špetky snahy :-)


(já vím, mě ta poučná nálada časem přejde, už se zas pracuje na článku o líčení :-D)

Chtěl bych se stát profesionálním pískačem!

Slunce!

Já vím, je mínus 7 stupňů :-D Ale je krásné se probudit do rána, kdy je modrá obloha a svítí sluníčko. A navíc od úterý má být 10! :-D Už se na to těším, protože jsem málem brečela když jsem odcházela ze sluníčka (solárka, bylo to jak na pláži, ať mi nikdo neříká že jsou to jen zářivky!)

Jo jo abych se dostala k tomu co vlastně chci napsat...

Do tohoto krásného rána jsem se probudila, našla novou cestu do práce abych nemusela čekat 20 minut v koloně, zaparkovala jsem skoro u vchodu a ještě mi zbyl čas na to, zajít si do Žabky pro ranní kafe s croissantem. (za 20 Kč vážení!)

Tak a tady bych chtěla podotknout, že nejsem nenormální, jsem jen méně normální než jiní lidé. No a prostě jsem se neudržela a když jsem přecházela silnici kolem tramvajové zastávky, začala jsem si pískat - no dobře hopsat a vydávat takové nadšené pískací zvuky, ale to na věci nic nemění. Lidé ze zastávky se na mě potivně mračili z poza svých bund a jejich výraz jasně říkal - dobrá nálada tu není vítaná, máme svoje "důležité" problémy a nějakej hopsající magor nás nezajímá.

Je jaro (skoro), tak se rozhlédněte, přestaňte řešit malichernosti a radujte se z malých věcí :-) Ono je vážně skvělé prostě vypnout a jen tak si zaskákat - no dobře tohle je zrovna můj způsob radosti, ale najděte si ten svůj a svět bude hnedka růžovější! Říkám zimní depresi sbohem!


(jo jo, zas to byl příšernej žblept, ale tak chtěla jsem se vypsat :-D :-D)