středa 26. října 2011

Milujte boty!

Boty jsou ta nejdůležitější věc.

Nevěříte? No, je pravda, že se tím možná jen snažím ospravedlnit jejich narůstající počet v mé skříni, který se nebezpečně blíží trojcifernému číslu.

Ale abych se dostala k věci. Tento týden jsem slyšela dvě stížnosti, jednu od Dany a jednu od Jany.

Dana: Petr říká, že troje kozačky mi stačí.
Jana: Už si prý nemůžu kupovat nové boty, prý jich mám moc

ALE TO JE CHYBA!

co je na botách tak skvělého?

1) jsou krásné
2) nákup bot uklidňuje
3) podpatky zeštíhlují a nehrbíme se na nich
4) když se cítíme štíhlé, cítíme se sexy
5) když se cítíme sexy, chceme ...
6) když chceme ... určitě vás to potěší
7) nejsme po tom nevrlé
8) když máme své dny, můžem s nimi třískat o zem a řvát na ně, že za všechno můžou - nejsme proto pak protivné na své muže.

...a to je dost důvodů pro milování a podporovaní bot.

Takže má rada pro pány? Vykašlete se na bonboniéry a kytky.....zkuste to přes boty.

pátek 12. srpna 2011

meet factory - dům hrůzy

Dneska mě kousl můj veverčák Rumburak. Myslela jsem, že mě nic horšího dnes nepotká, to ale byla špatná dedukce.

Po včerejší akci jsem totiž zjistila, že mám u sebe Olgy diář. Jelikož se dnes účastnila akce v meet factory (blešák), rozhodla jsem se, že jí ho tam dovezu.

Již u tramvaje bylo jasně rozeznatelné, kdo má stejný směr jako já. ale jelikož jsem měla instrukci běž kousek zpátky a tam to je, ignorovala jsem houf žen a vyšla si svým směrem. Tam jsem náhle zjistila, že mě od meet factory dělí plot a pětiproudové kolejiště. (prý v instrukcích bylo něco o mostě, to jsem ale zjistila až vevnitř :D)

Zde mé dumání nad tím, jak se tam dostat, zahlédla jedna žena, a spolu jsme se rozhodly že přeběhneme přes koleje. Se staženým zadkem jsem upalovala a zastavila se až na druhé straně.

Zde na mě padly kritické pohledy, a sem tam někdo nakrčil červeně namalované rty. A pak mi to došlo - mám na sobě divnou tuniku od číňanů, špinavý kalhoty a boty který už mají opravdu něco za sebou.

To nebylo moc chytré si to vzít mezi tuto trendy mládež. Polovina lidí Ray Ban brejle (jsou trendy), červené rty (jsou trendy), v ruce iphona (je trendy), aspoň jeden kousek z H & M (je trendy) a samozřejmě účast ne této akci v meet factory (je trendy)

Kdyby někdo řekl, že je trendy červené chcaní, prodejci zeleniny by zaplesali.
Tito lidé by totiž houfně začali na kila jíst červenou řepu.

Nicméně když jsem se s vyděšeným výrazem proplétala davem, pár zajímavých lidí jsem potkala. Například u stánku Olgy byl roční prcek s velkýma modrýma očima...snažil se sníst svíčku a vydával u toho pokemoní zvuky...vlastně tak i docela vypadal.

Na cestě zpátky mě asi čtyři ženy přidusily svým výstřihem. Netušila jsem že existuje velikost F, přetékající ven......ale možná je to taky trendy.

Když jsem se konečně venku nadechla, zas ty stejné pohledy. Prskla jsem, nasadila sluchátka a tentokrát směr most, jsem odhopkala - skutečně odhopkala - pryč. Přitom jsem si, při zhrození kolemdoucích, hlasitě pobrukovala do rytmu.

Byla jsem absolutně pyšná na svojí obyčejnost.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ještě že to nikdo nečte, jinak bych byla rozsekána a rozemleta a bylo by prohozeno něco o tom že jím zavidím.
Vlastně ano.
Nikdy nebudu jako většina z nich.
Dobře nebo špatně?

(tímto chválím všechny, kdo jsou v tomto společenství aspoň trochu normální)

sobota 2. července 2011

Emil v novém!!

Můj parťák Emil šel na plastiku. Je velmi statečný, tak jsem mu za to koupila další mňamky.

Koukejte, jak se šťastně směje.

A ty řasy jsou fenomenální.


středa 15. června 2011

pokaždé jiná, pokaždé krásná

Fotograf Jan Malý mi udělal tyto snímky, kde vedle sebe zasadil fotky jedné modelky, pokaždé jinak nalíčené. Jo to uděláno z různě starých focení, ale myslím, že žádná z modelek není ošklivá (myslím díky lehce nenormálnímu líčení), a už vůbec né nudná.

Z toho vyplívá, nebojte se experimentovat! (Kouřové líčení je už ohrané :-D)





pátek 10. června 2011

Proč miluji neobvyklé ženy

Protože ty obyčejné mě ničí.

Zbožňuji ženy, které jsou jiné. Nosí to, co ony považují za krásné, dělají to co považují za důležité, a ne to co považují za důležité trendy. Chodí do kavárny na kávu, ne na značku. Jsou kreativní, přímé a neobvyklé. Setkání s nimi vás nabije novou energií.

Všechny tyto ženy jsou krásné.

Všechny je miluji!

sobota 4. června 2011

black (blue?!?!) swan

Ve čtvrtek jsem (konečně!) po dlouhé době vyrazila líčit. Fotila mladá a talentovaná fotografka Thuy Pham a jako modelka byla zvolena Veronika Semerádová.

Celá natěšená jsem dorazila na opuštěnou zastávku poblíž Kačerova, kde jsem potkala fotografku, její asistentku a modelku. Namířili jsme si to přímo k jednomu rybníčku, kde jsem na lavičce začala líčit.

Jako první bylo zvoleno velmi jemné líčení s důrazem na dobrý make-up. Jen hnědými stíny zvýrazněny oči.

Na druhém jsem se trochu vyřádila (a lehce inspirovala filmem černá labuť) kdy jsem udělala modrou pásku přes oči, a na rty nanesla tmavší rtěnku.

Bylo to velmi příjemné odpoledne.

backstage


backstage (kufr Hugo)






backstage


backstage



sobota 9. dubna 2011

Pin up No 2

fotograf:              Jan Horník
Modelka:            Nela Friebová
Vlasy:                 Olga Karpecká

Další den strávený ve společnosti úžasného fotografa. Pokračovala série pin up obrázků. Tentokrát na styling přišla krásná návrhářka v úžasné sukni, ale bohužel si nepamatuji její jméno (doufám že mi promine)

Styl líčení byl zvolen stejný, protože pin up ženy neměly moc kreativní make-up. Takže červené rty a hnědé linky na horním víčku. Co je na této ženě nové, je to, že jsem na ni použila dvě vrstvy pudru - kompaktní a normální - tak snad to mělo efekt :-)

Víte ale, co se stalo dokonalého? Dostala jsem úžasný nového bratra pro Emila - je menší, ale zas je hliníkový. Dlouho jsem dumala jak ho pojmenuji, a pak jsem na to přišla - HUGO. O něm zas někdy příště, až budu mít trochu oddech od učení :-)